Zeomineralproducts
HU   EN   DE   SK   CZ   HR   FR   ES   PL   SE   RO   RU  
HU   EN   DE   SK   CZ   HR   FR   ES   PL   SE   RO   RU  
 
O zeolitech
Hornická oblast
Tokajského podhůří [Tokaj-Hegyalja]
  • www.zeomineralproduct.com
  • www.zeomineralproduct.com
  • www.zeomineralproduct.com
  • www.zeomineralproduct.com


Tokajské pohoří, které se tyčí ve trojúhelníku měst Szerencs-Sátoraljaújhely-Gönc jako horské pásmo severojižního směru na hranici Velké dunajské kotliny a věnce Karpat, tvoří z mnoha aspektů komplexní ale i ucelenou přírodní krajinu. Tato krajina skrývá v sobě nejen směs zemské kůry, ale i světa rostlin a živočichů, a také směs různých národů. Tokajské pohoří vzniklo před asi 11-13 milionů let jako výsledek zvláštního, hlubokého strukturálního zlomu na hranici Velké dunajské kotliny a Karpat. Její horniny jsou tvořeny z materiálů vrchní vrstvy zemské kůry široké 6-10 km. Díky tomuto speciálnímu složení a morfologické polohy, tím že pohoří tvoří hranice Velké dunajské kotliny, je Tokajské pohoří ze všech pohledů neopakovatelnou přírodní krajinou celého Maďarska. Z botanicko-geografického hlediska jsou hranice rozšíření porostů ořechu a pro tuto oblast specifické původní vinné révy, trnky, růže šípkové a hlohu vázány na okraje pohoří.

Povulkanické procesy probíhající v pohoří vytvořili 13 druhů nerostů a jejich 26 modifikaci. Tyto ložiska, snadno přístupné z hlediska těžby, se nacházejí hlavně v pánve otevřené jižním, jihovýchodním směrem, tvoří zdroje současné i budoucí těžby téměř půl miliardy tun minerálního bohatství. Co se týče materiálů a surovin, oblast pohoří sehrávala od objevení se prvního člověka až do dneška rozhodující roli v procesech hospodářského rozvoje Karpatské kotliny. Pračlověk získával odsud materiály pro své nářadí, z limnokvarcitů termálních pramenů o věku 13 milionů let, o tom svědčí i pravěké archeologické nálezy. Z pohledu pravěkých nálezů je významní i okrová půda pohoří. Obsidián byl využíván ve starší době kamenné k výrobě hrotů šípů. Ve středověku se z nerostů využívaly silicifikované vulkanity, např. pro výrobu žernovů.

Ke konci středověku Thomas Hutnik, řemeslník knížete Rákócziho, vyvinul jako první ve světě výrobu skla použitím vulkanického skla - perlitu jako suroviny, jehož vinné láhve byly velice důležité v oblasti vinohradnictví, které se v té začalo rozrůstat. Hlína v podhůří, která vznikla usazováním vulkanogenních hornin tvoří základ moderní výroby keramických výrobků v Sárospataku, Gönci a v Hollóháza.

V novodobé historii po vzniku trianonských hranic se odborníci a inženýři Karpatské kotliny, kteří zůstali v centrálních oblastech Maďarska, rozvinuli těžbu takových speciálních hornin, které na jiných místech země nebylo možné těžit, nebo nebyly k dispozici v dostatečném množství. V té době vstoupil do řady surovin bentonit, který se původně v odborné literatuře v době před americkým Fordem Bentonem nazýval estonitem. Pak začala renesance surovin pro výrobu keramiky, a rozvinula se i těžba kamení pro výstavbu silnic.

Po druhé světové válce se současně s politicky preferovaným rozvojem těžkého průmyslu začaly těžit v Tokajském podhůří další horniny jakým je ohnivzdorný jíl, draslíkatý tuf a perlit, který se využíval původně ve formě obsidiánu, pak se po výrobě skleněných lahví začal používat i jako stavební materiál. Zajímavostí této oblasti je, že ložiska těchto hornin navazují na již zmíněné pásmo pěstování vinné révy, což poukazuje na to, že kvalitní vinařská oblast vyžaduje vulkanickou půdu bohatou na stopové prvky.
Člověk jako největší uživatel minerálních surovin, kromě uvedené oblasti využití již od pravěku používal, a dodnes používá přírodní materiály pohoří pro stavební účely. Stavební suroviny Tokajského podhůří na bázi tufy se využívaly v době krále Štěpána I. na stavbu kostelů, později pro stavbu veřejných budov větších měst, a na konci XX. století na výstavbu místních bytů. V oblastech, pro které je charakteristický vliv průmyslu a rostoucí hustota obyvatelstva se v posledních desetiletích minulého století dostaly do popředí účinky minerálních látek na půdu, rostliny, zvířata a člověka. V současnosti se využívá téměř 150 druhů nerostných výrobků pro zlepšení kvality půdy, ochrany rostlin, pro účely chovu zvířat a v neposlední řadě i pro zlepšení kvality lidského zdraví. V oblasti Tokajského pohoří tvoří přistěhovalé národy: Poláci a Slováci ze severu, Rusíni, Rusové a Ukrajinci z východu, Dunajští Švábové ze západu a již dříve usedlý Maďaři zvláštní, specifickou a populačně hybridizovanou část Karpatské kotliny. Jedinečné minerální a rostlinné bohatství oblasti je tedy doplněno i hybridizací místního obyvatelstva, ke které došlo během historického vývoje. Odedávna bylo již zpozorováno, že hybridy jsou vždy více odolné, lépe se dokážou přizpůsobovat ke změně podmínek, než homogenní druhy.

Zvláštním nerostem Tokajského podhůří je Zeolitový tuf. Tato hornina je produktem 13 milionů let kyselého explozivního vulkanického rozpadu. Významnou minerální surovinou se stal v 50-tých letech jako základní surovina pro výrobu cementu, pak později v 70-tých letech jako nerost bohatý na stopové prvky.

Význam tohoto poznatku pro místní lokalitu ukazuje, že v obci Mád se organizovala poprvé na světě konference na téma Zeolitu, a to v roce 1978 s účastí amerických, japonských, slovenských, bulharských a ruských profesorů. Na konferenci se účastnili představitelé tehdejší Maďarské Akademie Věd, dále veterináři, geologové a maďarští lékaři, kteří informovali celý svět o výsledcích výzkumu.

Ryolitový tuf je vyvřelina, která se nachází v nejvyšších vrstvách zemské kůry. Zeolitový tuf vzniká v důsledku epigenetických vlivů jako alumosilikátová hornina kyselých explosivních středomořských, nebo pacifických magmatických provincí. Pro jeho vznik jsou potřebné speciální podmínky, čistota složení je závislá ve velké míře na místě nálezu.

Naše společnost má 4 zeolitové doly, které jsou vhodné pro výrobu léčivých prášků na vnitřní použití, dermatologických past, krémů atd. Zeolitové horniny mají v závislosti od místa výskytu rozdílné vlastnosti a složení. Proto na výrobu našich přípravků vybíráme minerální suroviny účelově, podle oblasti využití, a s cílem dosáhnout potřebné léčivé účinky. Níže uvádíme shrnutí některých užitečných vlastností zeolitů:

BIOGENNÍ ADSORPCE PLYNŮ:
Vnitřní struktura přírodního zeolitu je vhodná pro rychlou reverzibilní adsorpci molekul CO2, NH3, H2S, SO2 a H2O. Tak např. 1 g meliva s obsahem vhodně upraveného zeolitu dokáže adsorbovat 1 dl amoniaku v normálním stavu. Iontová výměna: Vnitřní prostor pórů je elektrostaticky nevyrovnaný. Jehož kationty jsou v systému afinity kationtů vyměnitelné. Proto se mohou zúčastnit v metabolismu živých organismů: u rostlin na povrchu kořenových vlásků, u zvířat na povrchu orgánů trávicí soustavy přispívají k výměně iontů buněk a tkání.

BAKTERIOSORBENCE:
Některé druhy patogenních bakterií jsou silně vázány k struktuře zeolitů. Proto je např. zeolitová suspenze vhodná na omezení embryonalizacie bakterií Staphylococcus nebo E-coli bakterií a tím pádem pro snížení jejich koncentrace. V této souvislosti mohou mít zeolity význam nejen v oblasti velkochovu hospodářských zvířat, ale také v řešení některých problémů humánního zdravotnictví. Kromě sorbence způsobuje iontová výměna zeolitu poruchy v membráně buněk u některých bakterií. Porucha v membráně omezuje embryonalizaci bakterií jako jsou např: meningococcus, streptococcus. Přírodní zeolity proto přinášejí nové, selektivní možnosti desinfekce.

ANTIPARAZITICKÝ ÚČINEK:
Při styku reprodukčních buněk, oocyst některých parazitů s krystaly zeolitu může rovněž dojít k poruchám membrány buněčné stěny. Po několik hodinovém ošetření reprodukčních buněk parazitů zeolitem se již neembryonalizují, následně odumírají. - Nabízí se řešení pro celou řadu problémů v oblasti veterinářství i humánního zdravotnictví pomocí přírodních zeolitů, bez použití chemických, organizmu cizích látek.

BIO-KOHERENCE: Zeolity jako minerální systémy vzniklé při nízkém tlaku a teplotě, jsou potřebnými materiálními složkami vzniku života a fylogenetického vývoje, tvoří součást životního prostředí organismů. Bakteriální flóra živých organismů je odolná vůči zeolitem. Tyto látky se mohou vnášet do živých organismů a jejich soustav bez toho, aby způsobili jejich poškození. Touto vlastností přírodních zeolitů se tato hornina stává významnou nejen jako nosná látka blízká lidskému organizmu, ale dokonce i pro účely farmaceutického a potravinářského průmyslu.

OBSAH BIOPRVKŮ, STOPOVÝCH A VZÁCNÝCH PRVKŮ
Kyselé vulkanické sklo, které je nevyhnutně přítomné při zeolitech, obsahuje celou řadu biologicky důležitých stopových prvků. Tyto prvky, které jsou pro živé organismy nezbytně důležité, lze získávat ze zeolitů. Vytvoření chuťových látek a příchutí, jakož i léčení nemocí nervové soustavy způsobených nedostatkem stopových prvků se může zakládat na těchto vlastnostech.

Z hlediska výroby produktů pro účely zdravotní prevence a kosmetiky jsou nezbytně důležité jílové minerály limnického původu, které jsou přítomny v našich dolech. Kaolin, illit a bentonit vznikly v důsledku povulkanických aktivit subakvaticky usazeného jílu po rozkladu kyselé vulkanické horniny. Z fyziologického hlediska sehrává důležitou roli volná silikátová struktura jílových minerálů, a s tím souvisící hydroxidové anionty, jakož i slabě vázané kationty v silikátových vrstvách.

Zeolity a jílové minerály z okolí obce Mád jsou základními surovinami pro výrobu dermatologických past, peelingů, krémů, sprchových gelů, i speciálních zubních past a enterálních prášků. Pomocí našich specifických výrobků stavíme k službám dnešního moderního člověka pradávné horniny, které byly přítomné již při vzniku života.

Sestaveno na základě myšlenek Dr. Ernő Mátyáse v r. 2014.